Studený vrch opředly pověsti a legendy

Když už jsme u těch duchů a legend, o Studeném vrchu a jeho okolí se traduje řada pověstí a legend. Podle jedné z nich tady kdysi na vrcholku pracoval uhlíř, který zde v milířích vyráběl dřevěné uhlí. Jeho syn byl ale obávaným pytlákem, což jednou tak našňuplo brdského patrona Fabiána, že začal jeho tatíkovi sfoukávat plameny v milířích, aby si synka drobet vycepoval.

Fabián je vůbec legendární a vskutku originální horský český duch. Na nedalekém kopci Velká Baba, tyčícím se na druhé straně údolí Chumavy, nazývaném místními V zabitých, je zvláštní skála, nazývaná Fabiánovo lože. Podle legend tu měl tento brdský patron a vrstevník Krakonoše přespávat a řídit svou lesní říši. Jiní „brdologové“ tvrdí, že zde stával jeho hrad.

Fabián byl totiž, než se stal duchem, normálním rytířem a právě sem si přivedl svou ženu. To se ovšem nelíbilo jeho exmilence, nebezpečné místní čarodějnici, žijící v lesích u hradu. Rozhodla se pomstít a během jedné bouřlivé noci si zavolala na pomoc běsy z povětří. Ti Fabiánův hrad rozmetali, a jeho ženu začarovali. Sám Fabián se té noci stal duchem, ale ani primitivní ženská pomsta nedokázala zničit jeho dobré srdce.

I když už nebyl člověkem, lidem neubližoval, a pokud byl v dobrém rozmaru, spíše jim, podobně jako Krakonoš, pomáhal. Když ale tento ochránce Brd uviděl, že někdo jeho lesům škodí, rozzlobil se a darebáka ztrestal. Také se v Brdech nedoporučuje napodobovat houkání sovy, protože to prý Fabián naříká po své ženě.